Podrobněji
Na úvodní stránce jsme sezení na zemi představili jako polohu, která si ve výzkumu vede nejlépe. Zde se na téma podíváme podrobněji: čím se liší od ostatních poloh, jak se dá zavést do každodenního života a co pro něj mluví napříč kulturami. Každé tvrzení je přímo provázáno se svým zdrojem.
U židle, barové stoličky nebo stání naopak změna polohy téměř vždy znamená výměnu kusu nábytku nebo celé kategorie. Sezení na židli navíc historicky není tělesně daným standardem: má sklon potlačovat fyziologické zakřivení páteře a jako norma se prosadilo až kulturně — ne proto, že by bylo anatomicky nezbytné.
Zdroj: Aktion Gesunder Rücken (AGR) e.V., Bewegte Schule: „Sezení na židlích – vznik masového fenoménu" (PDF)
Děti přirozeně tíhnou k polohám blízko země — nízký stůl s polštářem vychází této přirozené preferenci vstříc lépe než vysoká židlička se stupátkem.
Zdroj: Akutmag
Na hladkých podlahách se vyplatí protiskluzová podložka, aby polštáře nebo sedací plochy neklouzaly.
Praktická poznámka — nejde o studii, jde o vlastní shrnutí.
K tomu se přidává trupové a zádové svalstvo (mimo jiné vzpřimovače páteře), které drží horní část těla vzpřímenou tam, kde by jinak podpíralo opěradlo. Právě tyto svalové skupiny byly ve studii u Hadzů, zmíněné na úvodní stránce, naměřeny výrazně aktivnější v podřepu a v kleku než při sezení na židli.
Strukturální adaptace v podobě skutečného nárůstu svalové hmoty nastupují později a měřitelné bývají obvykle až po 6 až 8 týdnech pravidelného tréninku. To platí pro silový trénink obecně a lze to obdobně vztáhnout i na svalstvo, které je zatěžováno pravidelným sezením na zemi — což naznačuje, že trpělivost je součástí procesu.
Zdroj: Moritani T, deVries HA (1979): „Neural factors versus hypertrophy in the time course of muscle strength gain." American Journal of Physical Medicine 58(3).
Pomůže postupný vstup: krátké intervaly sezení na zemi v rotaci PostureShift, které se dají postupem času prodlužovat, místo aby se od začátku sedělo dlouho v kuse.
Praktická poznámka — nejde o studii, jde o vlastní shrnutí založené na obecné tréninkové zkušenosti.
Kvalita spánku a správná tvrdost matrace jsou ale samostatné a velmi individuální téma. Někteří lidé preferují pevnější podložku — paušální doporučení spát na zemi z toho ale odvodit nelze.
Zdroj: Indojunkie
Antropolog Gordon W. Hewes ve své často citované práci zdokumentoval více než 100 zvykových sedacích poloh po celém světě — s odhadem, že nejméně čtvrtina lidstva zvykově odpočívá v hlubokém dřepu.
To naznačuje, že pohyb pevně zakotvený v každodenním životě může alespoň částečně nahradit samostatný kompenzační sport — nemělo by se to ale chápat jako záruka nebo náhrada sportu, spíše jako jeden z několika stavebních kamenů.
Zdroj: Spektrum der Wissenschaft, Raichlen et al., PNAS 2020 (primární zdroj)
Teprve v 18. až 20. století byly obě disciplíny stále více přetvářeny na kompenzační pohyb pro sedavý způsob života. Kultury, které tuto proměnu nikdy nepotřebovaly, prostě neměly důvod k samostatnému pohybovému programu — protože pestrost poloh i pohyb byly beztak pevně zakotveny v každodenním životě.
Redakční shrnutí — nejde o jediný zdroj, jde o vlastní historické shrnutí.
Metodický pohled na každodenní držení těla s přímým vztahem k bolestem zad způsobeným špatným držením.
Ke knizeNázev odkazuje na okřídlené rčení, které razil Dr. James Levine (viz Pozadí) — samotná kniha je ale od Kelly Starretta.
Ke knizeUpozornění: Zde představované metody jsou v odborných kruzích předmětem kontroverzní diskuse. Zmínka je neutrálním tipem na čtení, nikoli potvrzením metody ze strany PostureShift.
Ke knize